SEMINÁŘ POŽÁRY V PŘÍRODNÍM PROSTŘEDÍ 2024
Ve dnech 17. a 18. prosince 2024 proběhl v prostorách Střediska praktického výcviku HZS Olomouckého kraje Hamry druhý ročník semináře Požáry v přírodním prostředí. Seminář pořádala Česká asociace hasičských důstojníků, z.s., ve spolupráci s MV-generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky („GŘ HZS ČR“). GŘ HZS ČR podpořilo akci svým grantem. Seminář byl setkáním hasičů – lektorů věnujících se problematice požárů v přírodním prostředí.
Cílem semináře je výměna zkušeností mezi hasiči a další rozvoj problematiky v České republice.
Na úvod semináře byl popsán aktuální stav zvyšování akceschopnosti Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR) v oblasti požárů v přírodním prostředí. Nastíněny byly i postupy, které by bylo vhodné do budoucna zapracovat do řízených dokumentů HZS ČR, ať už do bojového nebo cvičebního řádu. Jednalo se o upřesnění standardních operačních procedur pro pohyb vozidel v odřadu, navádění vozidel nebo obecně hašení s vozidly za jízdy, takzvaný „pump and roll“. Dále se program semináře věnoval výměně zahraničních zkušeností. Účastníci byli seznámeni s nasazením odřadu HZS ČR pro hašení lesních požárů v Řecku v létě 2024. Diskutovány byly nově získané zkušenosti, ale i systém řízení řeckých hasičů. Další přednáška byla věnována stáži u hasičů v řecké Soluni, jejich vybavení, způsob služby a zajišťování předsunutých stanovišť během zvýšeného nebezpečí vzniku požárů v přírodě. Účastníci byli seznámeni s realizací projektu Silvanus v rámci participace HZS Moravskoslezského kraje. Projekt hledá a testuje moderní prostředky pro zdolávání požárů ve vnějším prostředí. Zástupce České lesnické univerzity, Fakulty lesnické a dřevařské, prezentoval témata využití aplikací a podpůrných nástrojů při zdolávání lesních požárů. Následně byla prezentována spolupráce HZS Karlovarského kraje s Českou akademií věd, ústavem výzkumu globální změny – CZECH GLOBE. Projekt HZS Karlovarského kraje postupně pokračuje napříč všemi kraji a má ambici výrazně zlepšit chápání rizik v oblasti požárů v lesích a lesních porostech.
Seminář pokračoval tématy zaměřenými na praktické aspekty hasičské práce. Zástupci HZS Středočeského kraje prezentovali zdolávání požáru ve složitém terénu Českého ráje, Příhrazských skal. Součástí prezentace bylo i seznámení s činností a možnostmi specializovaného LESAR týmu. Dále pokračovali příslušníci HZS Olomouckého kraje s představením postupného útoku, spirálového balení hadic do kotouče a nové verze batohu pro D program. Diskutováno bylo možné přijetí zahraničních bezpečnostních protokolů. Ať už protokolu LCES nebo 10 standardních příkazů a 18 rizikových situací. Tyto protokoly vznikly v minulých sedmdesáti letech ve Spojených státech amerických a postupně jsou přijímány hasiči na celém světě.
Druhý den byl věnován moderním technologiím. HZS Olomouckého kraje představil možnosti využití geopolohových dat ve formě .gpx souborů pro řízení zásahů na velké ploše. Oddělení dokumentaristiky GŘ HZS ČR prezentovalo svou činnost v oblasti využití dronů a podpory řízení zásahu. Účastníkům semináře byla představena dronová služba HZS ČR a novinky v její výbavě. Přímo na místě proběhla ukázka cargo dronu, který by mohl do budoucna rozšířit možnosti HZS ČR. Velmi zajímavá byla diskuze nad možným využitím cargo dronu pro zásobování hasičů při zásahu v nedostupném terénu. V další části dokumentaristi předvedli mobilní pracoviště pro obrazovou podporu činnosti štábu velitele zásahu. Vysvětlili různé úrovně pracovišť a jejich možnosti včetně možností využívání stacionárních kamer, dronů, fotometrie, 3D modelování. Představeno bylo i operativní mapování a vytváření orthofotomap aktuálního stavu během zásahu. Toto mapování bylo nedávno nasazeno během povodní na severu Moravy.
Závěr semináře patřil představení systému Jestřáb a jeho nových možností. Účastníkům byla popsána eskalace systémů podpory řízení zásahu od běžné mapové aplikace v mobilním telefonu přes výjezdové tablety a systém GINA HZS Olomouckého kraje až po systém Jestřáb GŘ HZS ČR. Představen byl vzájemný prostup a sdílení geopolohových dat a jejich využití pro řízení zásahu. V rámci systému Jestřáb byla prezentována integrace geopolohových dat o zásahu s obrazovými informacemi. Představena byla i nová funkcionalita Plán zásahu, která umožňuje pomocí QR kódu přístup k plánu zásahu, ale i do konkrétního projektu systému Jestřáb. Díky všem těmto funkcím je díky systému Jestřáb možné rozšířit úplné situační povědomí na místě zásahu, a to pro všechny stupně řízení zásahu.